5 mýtů o ochraně přírody

Abychom se nemuseli chodit dívat na motýly jen do skleníku.

Věděli jste, že úbytek motýlů je jedním z nejvíce opomíjených, ale přitom nejzásadnějších problémů ochrany přírody? Za posledních 30 let poklesla početnost hmyzu v Evropě až o 75 %.

Chci vědět proč Motýlí půlhodinka
Mýtus č. 1: Čím více stromů, tím lépe.

Lesem nelesem, loukou neloukou

Les je pro mnoho z nás synonymem přírody. A ano, světlé lesy s různými druhy stromů, trávou a bylinami nebo třeba ovocné sady mají pro krajinu obrovský význam. Pro zachování biodiverzity je ale nezbytné chránit i bezlesá místa jako louky, stepi, mokřady, vřesoviště nebo písčiny, které jsou domovem pro obrovské množství hmyzu i mnoho dalších zvířat včetně ještěrek, ptáků, ježků nebo třeba syslů. Tato místa jsou dnes celosvětově ohroženější než tropické deštné pralesy.

Mýtus č. 2: Nejlepším opylovačem je včela medonosná.

Pilní opylovači

Mezi opylovači patří i třeba motýli, čmeláci, brouci a vosy. Nejvíce klíčové však jsou mouchy pestřenky neboli „vosičky“ a včely samotářky. Pestřenek u nás existuje kolem 400 druhů, samotářek dokonce přes 500 druhů. Sice neposkytují med, ale dokážou pracovat v podmínkách, kde by medonosné včely neuspěly. Všeobecně oblíbená včela medonosná má pro opylování rostlin ve skutečnosti ještě menší význam než různé druhy brouků. Je však známá i nápadná a vzhledem k tomu přeceňovaná. Její význam je především hospodářský. Z hlediska ochrany biodiverzity je intenzivní chov včel nežádoucí, protože významně narušuje přirozenou síť vztahů mezi opylovači a rostlinami. Opylovače potřebuje asi 80% všech rostlin. Týká se to i zemědělských plodin. Bez opylovačů by byla ohrožena třetina světové zemědělské produkce.

Mýtus č. 3: Zasadím komuli a motýli budou spokojeni.

Rostliny, co dávají život

Motýli jsou závislí nejen na květinách, které dávají nektar, ale klíčové jsou i rostliny, na kterých se vyvíjejí jejich housenky. Mezi ty komule nepatří. Každý druh motýla preferuje jiné hostitelské rostliny – třeba mateřídoušku, čičorku, fenykl, štírovník, nebo kopřivu. Tyto rostliny potřebují pro správný vývoj a přístup vhodně sečenou nebo pasenou louku. 

Mýtus č. 4: Anglický trávní není prospěšný, tak neseču vůbec.

Sekat či nesekat? Toť otázka!

Bez pravidelného sečení dojde k postupnému zarůstání louky vysokými a roztahovačnými druhy trav, později i keři a stromy. Nízké byliny bez sečení postupně zmizí a s nimi i motýli a další zvířata, která jsou na nich závislá. Místo jednolitého anglického trávníku ale musíme volit strategii mozaikové seče, tzn. nesekat vše najednou, ale postupně. Pro údržbu rozsáhlejších území můžete využít pastvu. Třeba ovce a kozy vhodně udržují porost tak, jak to dříve dělali divocí spásači.

Mýtus č. 5: Nejlepší je nechat přírodu, ať si poradí sama.

Jak zasahovat do přírody?

Současná krajina se bez pomoci člověka neobejde. Zarůstá keři a trávou, ovocné sady chátrají, chybí divoká zvířata, která by území přirozeně udržovala. Převažují tmavé lesy, lépe řešeno lesní plantáže s minimem života, a situaci zhoršuje i nešetrné zemědělství. Pro udržení biodiverzity je někdy nutné použít techniku i těžkou mechanizaci. Kromě toho, příroda potřebuje i zdánlivě ničivé procesy jako jsou divoké řeky, laviny, větrné kalamity, nebo dokonce požáry, které brání přerůstání roztahovačných rostlin. Pečlivě cílené zásahy jsou nezbytné pro obnovu zdravého fungování krajiny.


Vytvořili jsme cyklus 8 plakátů a doprovodných videí o mýtech, které často panují kolem tématu ochrany přírody. Zároveň se z nich dozvíte spoustu zajímavých informací ze života motýlů. Plakáty najdete ve venkovní expozici Botanické zahrady v Praze, která plakáty graficky zpracovala – třeba při příležitosti líhnutí motýlů ve skleníku Fata Morgana.

Ať vám nic neuteče

Chcete vědět, kde se co šustne? Přidejte se k více než 8 000 příznivcům Skupiny JARO a získejte pozvánky na všechny zajímavé akce, novinky z praktické ochrany přírody, upozornění na nové články, přednášky i možnosti, jak se zapojit.