Jak můžu motýlům pomoci?

Pomáhat motýlům
může každý z nás

Na vašich
zahradách

Venkovské zahrady a sady tvoří asi 5 % rozlohy naší země. Při správné péči mohou fungovat jako oázy pro motýly, čmeláky a další užitečné tvory. Vraťme českým zahradám život.

Více
V našich městech
a obcích

Údržbu zeleně měst a obcí lze jednoduchými kroky upravit tak, aby začala vytvářet přívětivé prostředí pro přírodu i člověka. Mluvte se svými starosty a zastupiteli.

Více
Všude
v přírodě

Společně s námi můžete vytvářet a udržovat včelí vesničky nebo motýlí království a obnovovat původní českou krajinu, která bývala motýlím rájem.

Více

Jako zdroj nektaru a pylu se nejlépe jeví aromatické rostliny, hlavně hluchavkovité (např. dobromysl, meduňka, máta, šalvěj, mateřídouška), miříkovité (např. kopr, koriandr, kerblík) a bobovité. Dále chrpa, levandule, pcháč, skvělý je sadec konopáč a bez chebdí. Dobře poslouží také kopretina, slunečnice či měsíček.

Motýly navíc zajímají jejich živné rostliny, na které kladou vajíčky a kterými se housenky následně živí (např. mateřídouška, štírovník, vičenec, fenykl, kopřiva nebo třeba hloh). Poletí také za suchým úkrytem, kde mohou přečkat zimu – může to být naše půda nebo ztrouchnivělé dřevo.

Podzimní kvetoucí bylinky mohou pomoci při opožděné zimě přežít stále bdělým motýlům: třeba lnice, hluchavka, kokoška anebo vřes.

Anglický trávník může někomu připadat velmi pěkný, pro živočichy je ale synonymem nehostinné pouště. S kvetoucí loukou přichází hmyz, s hmyzem přichází živočichové, kteří se jim živí – jako jsou třeba všichni naši pěvci, ještěrky, netopýři a spousta dalších. Louka představuje potravu, úkryt a místo pro rozmnožování.

Kvetoucím bylinám škodí zejména právě časté kosení na krátkou délku. Nestíhají pak vysemenit a časem převládnou trávy a rostliny s přízemní růžicí. Pokud chceme mít zahradu plnou květin a motýlů, je potřeba, co nejvíce potlačit trávy a podpořit květiny. Řešením je nesekat vše najednou.

1. Při sečení se musíme soustředit na místa, kde zrovna kvetou traviny. Trávy dozrávají postupně od května až do září a pro jejich potlačení je třeba je posekat právě v době kvetení (metání pylu).

2. Pokud není možné věnovat se výběrovému sečení trav, řešením je kosení postupné. Rozdělíme si plochu například na tři úseky, které budeme s časovým odstupem kosit zvlášť 1x až 2x ročně. Vybíráme primárně místa, kde zrovna kvete nejméně bylin. Hmyz se mezi jednotlivými pásy bude postupně přesouvat.

3. Při péči o větší zahrady můžete vyzkoušet ovce nebo kozy.

4. Osivo pro výsev nebo dosev květnatých luk se dá zakoupit, ale ideálně by se mělo jednat o osivo regionální.

Proč to mají motýli těžké? Pět mýtů o ochraně přírody

Cílem akce je nejen zpřesnit informace o stavech motýlů v ČR, ale i upozornit na to, že motýli z krajiny mizí, zlepšit jejich ochranu a sdílet zajímavosti ze života motýlů. Další Motýlí půlhodinka bude 15. – 21. července 2024.

Motýlí půlhodinka

Mise Apollo

Přidejte se na svých výletech do přírody k naší misi na záchranu motýlího krále jasoně červenookého a jeho družiny. Stáhněte si aplikaci iNaturalist a pomozte nám s mapováním výskytu jeho živných rostlin.

Více k tomu najdete tady

Motýli a věda

Jestli jste už v motýlech zběhlí a chcete se věnovat jejich vědeckému monitoringu, pomozte počítat motýly v rámci motýlích čtvrthodinek. Napříč Evropou jsou již tisíce dobrovolníků pomáhající v ochraně motýlů.

Více najdete zde

Ať vám nic neuteče

Chcete vědět, kde se co šustne? Přidejte se k více než 8 000 příznivcům Skupiny JARO a získejte pozvánky na všechny zajímavé akce, novinky z praktické ochrany přírody, upozornění na nové články, přednášky i možnosti, jak se zapojit.