Stavební novela oslabuje ochranu přírody. Zrychlení staveb jisté není
Jaroměř, 7. 9. 2026 – Už 27 organizací pečujících o českou krajinu žádají poslance, aby nepřehlasovali zamítnutí novely Senátem. Skupina JARO spolu s dalšími organizacemi vyzývá poslance, aby nepřehlasovali zamítnutí rozsáhlé novely stavebního zákona Senátem. K výzvě se zatím připojilo 27 organizací. Upozorňují především na změny ochrany zemědělské půdy, krajiny a zvláště chráněných druhů, přesun části rozhodování na stavební úřady a omezení veřejné kontroly. Senát návrh 20. srpna zamítl 55 hlasy z 66 přítomných. Poslanecká sněmovna se k němu může vrátit na schůzi začínající 8. září.
Předkladatelé novelu obhajují především zrychlením povolování staveb a odstraněním duplicit. Není ale doloženo, že navržené změny takové zrychlení skutečně přinesou. Zelený kruh naopak upozorňuje, že nedořešená reorganizace stavebních úřadů může přinést právní nejistotu a povolování staveb ještě více zkomplikovat.
Slíbené zrychlení tedy není doložené. Dopady novely na půdu, krajinu, rozhodování úřadů a veřejnou kontrolu jsou přitom konkrétní a v řadě případů obtížně vratné.
„Ochrana přírody se oslabuje s argumentem, že se tím zrychlí výstavba. Jenže nikdo přesvědčivě nedoložil, kolik času mají tyto změny skutečně ušetřit. Naopak zaznívají vážná varování, že novela může povolování ještě zkomplikovat. Riskujeme tedy oslabení ochrany přírody, aniž víme, zda za to vůbec dostaneme slibované rychlejší stavby,“ říká David Číp za Skupinu JARO.
Pro výslednou podobu takto rozsáhlé novely nebylo zpracováno nové standardní hodnocení dopadů a návrh neprošel ani běžným připomínkovým řízením. Přitom mění desítky zákonů a zasahuje nejen do stavebního práva, ale i do ochrany půdy, přírody, zdraví a práv veřejnosti.
Pole u dálnice může být zároveň nejkvalitnější půdou
Jedním ze sporných bodů je ochrana zemědělské půdy. Novela oslabuje nedávno posílenou ochranu nejkvalitnější půdy I. a II. třídy v okolí významných komunikací.
To může v praxi znamenat větší tlak na výstavbu skladových, obchodních nebo výrobních areálů právě na kvalitní zemědělské půdě. Úrodná půda přitom neztrácí svou hodnotu tím, že leží vedle dálnice. Dopady se netýkají jen zemědělců a vlastníků půdy, ale také obcí a lidí, kteří budou vedle nových areálů žít a ponesou zvýšenou zátěž hlukem, emisemi a kamionovou dopravou.
Kdo bude mít poslední slovo?
Senátem zamítnuté znění by mimo nejvýznamnější chráněná území převedlo řadu rozhodnutí v ochraně přírody přímo na stavební úřady. Ty by rozhodovaly například také o výjimkách ze zákazů u zvláště chráněných druhů. U druhů v nejvyšší kategorii ochrany by potřebovaly závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, u druhé kategorie pouze jeho vyjádření.
V praxi nejde jen o chráněného brouka nebo žábu. Rozhoduje se také o mokřadech, které zadržují vodu, stromech, které ochlazují okolí, nebo místech, kde žijí včely a další opylovači. Odborný orgán ochrany přírody může na problém upozornit, ale v některých případech nebude mít při konečném rozhodování poslední slovo.
Novela zároveň zužuje možnosti veřejnosti vstupovat do části rozhodování o stavbách a upozornit na problém ještě před jejich povolením.
Veřejný ochránce práv už v lednu varoval, že zrychlení výstavby může podle jeho hodnocení jít na úkor ochrany zdraví, životního prostředí, památek nebo kvality bydlení. Kritizoval také některá omezení možností obrany účastníků řízení.
Stavba se může odchýlit od územního plánu
Novela umožňuje v některých případech povolit konkrétní záměr odchylně od platného územního plánu. V obci, kde je zvolena rada, může k odchylce postačit její souhlas. Zastupitelstvo, které územní plán schválilo, o ní hlasovat nemusí a rada navíc jedná neveřejně.
Pro obyvatele to může znamenat, že územní plán, na jehož přípravě se mohli podílet a podle kterého očekávají další rozvoj svého okolí, už nemusí být pro konkrétní stavbu rozhodující. O odchylce se přitom nemusí vést stejné veřejné projednání jako při změně územního plánu.
Nejde jen o jednoho brouka nebo jednu žábu
Chráněný druh na místě často upozorňuje na něco většího. Tůň s obojživelníky není jen místem několika žab. Může být součástí celé sítě tůní, mokřadů, luk, zimovišť a cest, kterými se zvířata mezi nimi pohybují. Podobně může být louka s chráněným motýlem posledním zachovaným kusem prostředí, na kterém spolu s ním závisí řada dalších druhů.
Novela mění způsob, jakým se bude o zásazích do takových míst rozhodovat. U části zvláště chráněných druhů už nemá být rozhodující ochrana každého jedince, ale stav „místní populace“ a jejího biotopu. Problém je v tom, že musíme umět spolehlivě určit, kde taková populace začíná a končí, jak je početná a jak velký zásah ještě unese.
Jedna stavba zabere kus louky, druhá další a silnice nebo nový areál přeruší spojení mezi zbývajícími místy. Každý zásah může sám o sobě vypadat malý. Jejich součet ale může rozhodnout o tom, zda druh v území vůbec přežije.
„Výskyt určitého druhu umíme doložit biologickým průzkumem. Mnohem složitější a u některých druhů prakticky nemožné je ale určit, kde přesně končí jeho místní populace, kolik má jedinců a jak velký zásah ještě dokáže přežít. Navíc každý jednotlivý zásah může vypadat jako přijatelný, zatímco jejich součet populaci postupně oslabí nebo úplně zničí. Právě na kumulativních vlivech tak může nový systém ochrany selhávat,“ upozorňuje Blanka Mikátová z ČSOP Hradec Králové.
Ochrana chráněného druhu přitom často znamená také ochranu místa, na kterém závisí další druhy – třeba tůně, louky, skupiny starých stromů nebo propojení mezi nimi.
Opravovat nestačí. Škodám je potřeba také předcházet
Česká republika současně připravuje obnovu poškozených ekosystémů. Nedává smysl platit z veřejných peněz obnovu krajiny a současně oslabovat pravidla, která mají dalším škodám předcházet.
Senát žádá poslance, aby jeho veto nepřehlasovali
Senát novelu 20. srpna zamítl. Pro zamítnutí hlasovalo 55 ze 66 přítomných senátorů a horní komora zároveň přijala doprovodné usnesení vyzývající poslance, aby veto nepřehlasovali.
Návrh je nyní zařazen mezi zákony zamítnuté Senátem na pořad sněmovní schůze začínající 8. září.
„Výhrady mají ochranáři, samosprávy, architekti, právníci i ombudsman a Senát novelu zamítl 55 hlasy. Poslanci teď mají možnost vrátit tak zásadní změny k pořádné odborné debatě místo toho, aby senátní veto jednoduše přehlasovali,“ říká Jan Korytář ze Čmeláka.
Signatáři proto žádají, aby se zásadní změny ochrany půdy, přírody a práv veřejnosti projednaly samostatně, s řádným vyhodnocením dopadů a odbornou debatou.
Kontakty pro média:
David Číp, JARO Jaroměř
tel.: +420 603 847 189
david.cip@jarogroup.org
Mgr. Jan Korytář, Čmelák – Společnost přátel přírody
tel.: +420 776 561 736
jan.korytar@cmelak.cz
Mgr. Blanka Mikátová, ČSOP Hradec Králové
tel.: +420 721 861 729
Blanka.Mikatova@seznam.cz
Jan Šural, ČSOP Jižní Čechy
tel.: +420 776 751 213
j.sural@seznam.cz
Mgr. Johana Drlíková, ČSOP Morava
tel.: +420 728 744 358
csopmorava@gmail.com
K výzvě se připojují:
David Číp, Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř
Mgr. Jan Korytář, Čmelák – Společnost přátel přírody
Mgr. Johana Drlíková, Český svaz ochránců přírody Morava
Michal Jilma, DiS., Český svaz ochránců přírody Severní Čechy
Ing. Mgr. David Hlisnikovský, ZO ČSOP Myricaria
Václav Kugler, Klíčení, z.s.
Jan Šural, ČSOP Jižní Čechy
Mgr. Kateřina Nepustilová, z.s. Ratinka
Ing. Vilém Jurek, Rezekvítek, z. s.
Bc. Martina Skohoutilová, Pražská pastvina
Mgr. Kamil Maralík, ČSOP Arion
Tomáš Zděblo, Jestřábník, spolek pro ochranu přírody a krajiny
Ing. Slavomír Bušina, ZO ČSOP Šumperk
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., Okrašlovací spolek čelákovický
MUDr. Miroslav Seiner, Chráníme stromy z.s.
Mgr. Oto Petřík, ZO ČSOP Hradec Králové
Mgr. Dalibor Dostál, Česká krajina
Ing. Martin Trávníček, Pestré Polabí z.s.
doc. Ing. Jiří Kupka, Ph.D., ZO ČSOP Pramenička
Ing. Ondřej Hercog, Čmeláci PLUS z.s.
David Smejkal, ZO ČSOP Stráž přírody Poodří
Jana Moravcová, Beleco, z.s.
RNDr. Jana Tkáčiková, Rosička z.s.
David Stojan, ZO ČSOP Smiřice
Mgr. Daniel Mašín Zelená slať z.s.
RNDr. Jiří Řehounek, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, z. s.
Mgr. Michal Reczek, ČSOP Cieszynianka